Obec Telgárt leží na jižním úpatí Nízkých Tater a řeka Hron odděluje toto území od Slovenského rudohoří. Obec vznikla v 14. století a patřila muránskému panství. První písemná zmínka o obci je z roku 1326. Usedlost vznikla u pramene Hronu, na cestě spojující Gemer se Spišem, jíž založil Šoltýs Mikuláš, syn Ladislava Kuna ze Spiše. Za dob panování Istvána Koháryho přijali obyvatelé Telgártu řecko-katolické věrovyznání a v roce 1784 dal František Koháry postavit kostel.
   
V době 2. světové války Němci obec 5.9.1944 vypálili. Shořelo tehdy 263 domů. Telgárt byl osvobozený 27.1.1945 rumunskou armádou.
   
Obec si dodnes zachovává staré zvyky a obyčeje. Lidový kroj je používaný dodnes. Je rázovitý, strohý, přizpůsobený horským podmínkám. Telgárt je východiskem na Královu holu - 1984 m n.m.
   
Území Telgártu se vyznačuje bohatostí přírodních krás jako je: pramen Hronu s přístřeškem pro oddych Martalúzka - státní přírodní rezervace - pramen Hnilce - jeskyně Homola a Stratený potok.
   
V obci se nacházejí dva prameny zemité a sádrovcové kyselky.
   
V zimních měsících jsou zde dobré podmínky na sjezdové lyžování.